Z čeho vyrábíme

LEPENKA

Vlnitá lepenka

Jedna vrstva lepenky je vždy zvlněná. Podle počtu vrstev jsou lepenky dvouvrstvé, třívrstvé, pětivrstvé a sedmivrstvé. Vždy se střídá rovná vrstva s vlnitou. Vlnitá lepenka se dělí podle velikosti vlny – E (mikrovlna - nejmenší), B, C. U více než třívrstvých lepenek se kombinují velikosti vln – EE, EB, BC,BBC. EB znamená složení z rovné vrstvy + vlny o velikosti E + rovná vrstva + vlna o velikosti B + rovná vrstva. Dvouvrstvá vlna je otevřená, tzn. že je složena z rovné a jedné zvlněné vrstvy (používá se pro proložky mezi výrobky nebo se na ni lepí plakáty).

Všechny typy vlnitých lepenek se dále dělí podle barvy a složení materiálu na šedák (sběrový papír), barvený šedák (např. bílý), modrý papír, bílý, mramor (bílý s jemnou texturou), přírodní (to je klasická krabicová hnědá), makulaturu (nejhorší šunt, z nekvalitní celulózy), testliner, testliner 1 (označení kvality vlákna), testliner 2, hlazený testliner (je jakoby lesklý, používá se většinou jako podklad pro super potisk), kraftliner (nejkvalitnější papír pro vlnité lepenky).

Vlnité lepenky se pak ještě dále dělí podle hmotnosti (gramáže) jednotlivých vrstev vlnité lepenky. Například 130TL-105WS-125TL2W označuje třívrstvou lepenku, kde první rovná vrstva je z testlineru o hmotnosti 130g/m2, potom je vlna o gramáži 105 g/m2 a potom bílý (W=white) testliner 2 o hmotnosti 125 g/m2.

Vlnitá lepenka se používá pro výrobu téměř všeho. Klopových, odhodových, přepravních krabic, reklamních poutačů a stojanů, atd.

Hladká lepenka

Jednovrstvá hladká (rovná) lepenka o vysoké gramáži. Hladké lepenky se dělí na skládačkové, knihařské a strojní. Vypadají podobně, rozdíl je dán gramáží a způsobem výroby.

a) Strojní lepenky – jedná se o hladké lepenky nejhorší kvality. Vyrábějí se od 500 g/m2 a dělají se z papírového odpadu tlakem pod párou, vlákna celulózy jsou skládána všemi směry. Příkladem využití strojní lepenky jsou krabice na boty (víkové krabice) nebo proložky mezi výrobky.

b) Skládačkové lepenky - jedná se o luxusní lepenky, určené především pro potisk. Vyrábějí se naopak v gramáži do 500 g/m2, a to zhruba od 200 g/m2. Skládačkové lepenky lepenky mají vlákna celulózy složená do jednoho směru. Lze si je představit jako slepené jednotlivé listy papíru.

Jednotlivé skládačkové lepenky se liší svou gramáží, složením a barvou lepenky. Podle toho se označují např. GC1, GD2, GZ… Například GD2 označuje, že je lícová strana bílá hladká, rubová strana skládaná šedá. Skládačková lepenka se používá pro přímý potisk a následnou výrobu krabiček. Obvykle pro produkty jakými jsou léky, rýže, prášky na praní atd.

c) Knihařské lepenky – jedná se o lepenky, které mají stejnou strukturu jako lepenky skládačkové (vlákna celulózy složená do jednoho směru), ale vypadají vzhledově jako strojní. Vyrábějí se od 700 g/m2 a většinou se označují podle síly, tj. 1mm, 1.5 mm, 2mm – 4 mm. Příkladem využití knihařské lepenky je výroba luxusních krabic, knihařských vazeb (hřbety knih), šanonů, vzorníků atd.. U knihařských lepenek může být použit termín „voluminózní“. To znamená lehčený, mezi vlákny celulózy je vzduch. Jinak by to byla lepenka velmi těžká. Dvoumilimetrová knihařská lepenka voluminózní váží „jen“ 1230 g / m2 oproti plné vážící 2,5 kg/m2.

PAPÍR

Papíry pro přímý tisk. Základním členěním je offsetový papír nebo papír křídový. Standardně je vyráběn v hmotnostech od 20 g/m2 („vrtulníkové“ letáky) do 150 g/m2. Název má od typu tisku offset. Offsetový papír je poměrně běžný. Například offsetový papír o hmotnosti 80 g/m2 se používá v domácích tiskárnách a firemních kopírovacích strojích. Křídový papír je kvalitnější a skutečně v sobě obsahuje křídu. Jeho gramáž je 115-220 g/m2. Používá se nejčastěji pro tisk katalogů a potahových plakátů (plakáty s potiskem pro polep - kašírování surové lepenky).